Gerson TARDY

Notizen:

zit. aus
český
časopis
historický
The Czech Historical Review
Ročník 117 / Založen 1895


Toleranční kazatelé z Uher v procesu formování české společnosti (1781–1870)
SIXTUS BOLOM-KOTARI


Toleranz-Prediger aus Ungarn im Prozess der Entstehung der tschechischen Gesellschaft (1781-1870)
SIXTUS BOLOM-KOTARI

2/2019

Die Realität der unbehaglichen Eingliederung spiegelt sich in dem alttestamentarischen Vornamen Gerson wider, der
Gerson Szalatnay, Gerson Šoltész, Gerson Tardy): Sie dachten an Moses, der seinen erstgeborenen Sohn im Land Midian so nannte, weil er sagte: Gerson, d.h. Gast, Fremder - dieser Name erinnerte sie daran, dass sie sich in der gleichen Lage wie Mose befanden: in einem fremden Land, weit weg von zu Hause, und mit einer Aufgabe betraut, die über menschliche Kräfte hinausging.“ Bedřich Blagoslav BAŠUS, Ich singe für meinen Herrn. Ein Blick auf das Werk der evangelischen Dichter, Prag 1988, S. 46-47, 53.

Übersetzt mit DeepL.com (kostenlose Version)

Realita nelehkého začleňování se projevovala ve starozákonním křestním jménu Gerson, které
toleranční kazatelé z maďarskojazyčného prostředí s oblibou dávali svým prvorozeným synům, přišlým na svět v novém prostředí (např. Gerson Szalatnay, Gerson Šoltész, Gerson Tardy). „Mys- leli přitom na Mojžíše, který tak pojmenoval svého prvorozeného syna v zemi Madiánské, neboť řekl: Příchozí jsem byl v zemi cizí (Ex 2,21). Gerson, tj. příchozí, host, cizinec – toto jméno jim připomínalo, že jsou v stejném postavení, jako byl Mojžíš: v cizí zemi, daleko od domova, a je jim uloženo poslání, jež je nad lidské síly.“ Bedřich Blahoslav BAŠUS, Zazpívám Pánu svému. Pohled na tvorbu evangelických básníků, Praha 1988, s. 46–47, 53.